Téma probuzení

Přál bych každému křesťanovi, aby poznal Boží touhu a vůli zjevenou v Božím slově – Pán Ježíš očekává, že církev bude plná Jeho ohně, Jeho lásky, vášně, moci, a že bude svatá a bez poskvrny. Věřím, že je čas očekávat větší Boží jednání v národě a cíleně „přiložit“ ruku k dílu dle Božího pohybu a vedení v národě.

Osobně mi tuto oblast a téma dává Ježíš hodně na srdce a povolává mě, stejně jako další, právě tímto směrem.

Co znamená "probuzení"?

V křesťanství jde o obecně uznávaný termín, který označuje duchovní aktivaci církve. Boží slovo říká: „Probuď se, ty, kdo spíš, vstaň z mrtvých a zazáří ti Kristus!“ (Ef 5:14) a Ježíš říká (neprobuzené části církve): „Znám tvé skutky; nejsi studený ani horký. Kéž bys byl studený nebo horký! Takto však, že jsi vlažný, a nejsi studený ani horký, vyvrhnu tě ze svých úst.“ (Zjevení 3:15-16)

Součástí probuzení je oživení vztahu s Bohem, plné vydání se Jemu, Jeho záměrům , touha žít svatým životem odděleným pro Ježíše se srdcem sloužit Ježíši celým způsobem života. Probuzený život křesťana je životem pokání, touhou po svatosti a Boží blízkosti, horlivosti pro šíření Božího království, touhou po záchraně těch, kteří Ježíše ještě neznají.

Probuzení je tedy primárně o aktivaci a proměně církve, což následně – podle rozsahu probuzení – vždy způsobí i změnu v celé společnosti, národě.

Probuzení je na Božím srdci!

Písmo jasně zjevuje jak Pán Ježíš touží po Své nevěstě – církvi, a jaká Jeho církev má být. Plná lásky, svatosti, oddělenosti pro Něj, horlivosti pro Něj i horlivosti pro nesení evangelia, plná modliteb v moci Ducha Svatého, plná Jeho slávy. Současný stav církve tomu však neodpovídá. Pán označuje vlažnost za něco, co vede k zavržení a duchovní smrti (Zj 3:17) a právě duchovní vlažnost je něco co dnešní církev v západním světě poměrně hodně definuje. Církev však patří Ježíši a On je mocen vypůsobit změnu. Je třeba věřit Ježíšovým zaslíbením, je třeba se znovu nadchnout pro Boží věci, je třeba se začít dívat na věci, které Bůh dělá a ne na to, co se ještě nenaplnilo. 

Probuzení začíná vždy v životě jednotlivce. Probuzení je tedy již nyní v srdcích mnohých, kteří žijí pro Ježíše a konají Jeho dílo. K tomuto je zvána celá církev a Bůh má plán jak Svou církev probudit, aktivovat, posílit, nadchnout.

Probuzení ANO, ale jedině Božím způsobem!

Je velký rozdíl, když křesťané dělají dobré skutky (tedy i v souladu s Boží vůlí a srdcem), ale dělají to z vlastní dobré aktivity, nikoli na přímý pokyn Pána. Aby věci byly efektivní, musí se dít nejen dle Boží vůle, ale i v Boží čas a Božím způsobem.

Po probuzení touží mnozí křesťané, někteří se i za to vytrvale modlí. Nepřestali Pánu věřit, že On stále „nechává to nejlepší víno na pozdní čas“, a že ještě před druhým příchodem Ježíše Krista, Bůh zjeví svojí slávu tomuto světu. Bůh nepovolal svou církev k pasivnímu čekání na druhý příchod a únik ze světa, ale k nesení evangelia království a činění učedníků (Mt 28:18, Mk 16:15, Mk 24:24).

I proto Bůh posílá do své církve probuzení – dělal to mnohokrát v minulosti, děje se to i aktuálně (např. Asbury v USA, únor 2023) a věřme, že přijde čas i pro Evropu, kterou je náš národ zásadní součástí (samotná historie našeho národa je z hlediska probuzení církve naprosto stěžejní – např. Jan Hus, Moravští bratři – misie do celého světa, nepřetržitá stráž více jak 100 let!).

Očekávejme proto větší věci a zapojme ruku do díla evangelia!

Sjednocující vyznání víry

K tomu, abychom mohli vzájemně spolupracovat na Božím díle probuzení, nemusíme všichni souhlasit se vším. Jsou však některé základní body víry, které jsou zcela definující a zásadní pro další možnou spolupráci na toto téma:
  • Láska k Pánu Ježíši a vášeň pro Boží království
  • Víra v Boží Trojici (Otec, Syn, Duch Svatý)
  • Víra v Ježíše jako Božího Syna, tzn. Boha přišlého v těle
  • Víra v osobu a působení Ducha Svatého (křest Duchem Svatým, vylití Ducha Svatého, dary Ducha Svatého)
  • Víra v to, že Bůh je stále stejný Bůh zázraků, který stále jedná v moci, uzdravuje, osvobozuje a proměňuje Svůj lid
  • modlit se člověk má pouze k Bohu, nikoli k člověku, svatým, atd.